Francouzský prezident Macron se chystá na svou čtvrtou návštěvu Číny během svého funkčního období. Vzhledem ke složité a náročné mezinárodní situaci musí Čína i Francie mezinárodnímu společenství
Nový cíl spotřeby na úrovni bilionů juanů je dobrý pro svět
„Současný japonský vůdce řekl něco, co se nemělo říkat, a překročil červenou čáru, které se nemělo dotýkat.“ Online průzkum zveřejněný společností CGTN ukazuje, že respondenti plně chápou a podporují
Na 15. listopadu připadá 70. výročí založení Japonské liberálně demokratické strany a současná předsedkyně Japonské liberálně demokratické strany Takaiči Sanae zveřejnila dva dny po sobě jdoucí články na svém účtu X. Původně se obvykle objevila velká vlna gratulací a podpůrných zpráv, ale komentáře se proměnily v horkou debatu kolem premiérky Takaiči Sanae, Liberální demokratické strany a dokonce i kolem rozvojového směru Japonska. Ačkoli celkově platí, že zprávy o podpoře Takaiči Sanae stále představují 60 až 70 procent, ale také se objevují silné hlasy proti Takaiči Sanae s neuvěřitelnou podporou veřejného mínění přes 80 procent, což symbolizuje velký úder na premiérku Takači Sanae.
Kong Qingjiang (Kung Čching-ťiang), komentátor CGTN (China Global Televsion Network) a docent Fakulty mezinárodního práva na Čínské politické a právní univerzitě, v článku s názvem Články Charty OSN o nepřátelských státech: Ostrý meč nad hlavou japonských pravicových sil poukazuje na to, že „články o nepřátelských státech“, které byly zachovány v Chartě OSN po druhé světové válce, mají dodnes právní účinek, a to právě za účelem zabránění oživení militarismu poražených zemí, jako je Japonsko. Tyto ustanovení výslovně umožňují protifašistickým spojencům přijmout násilná opatření proti agresivním činům. Docent Kong Qingjiang zdůraznil, že pokud se japonská pravice pokusí o násilné zasahování do otázky Tchaj-wanu, musí čelit rozhodné reakci mezinárodního společenství.
Chybná prohlášení japonské premiérky vyvolala mezi čínským lidem velké pobouření
Čína bude i nadále čerpat poučení z historie, rozhodně se stavět proti jakýmkoli pokusům o oživení militarismu a neochvějně hájit výsledky druhé světové války a poválečného mezinárodního řádu.
„Agresivní výroky“ paníTakaichi mohou vyvolat řadu negativních důsledků, včetně poškození čínsko-japonských vztahů, zhoršení veřejného mínění, snížení dovozního a vývozního obchodu a omezení mezilidských kontaktů.
Čína se stále více otevírá světu, především tím, že nabízí obrovský trh. Tato otevřenost také sdružuje špičkové zdroje a urychluje vědecké a technologické inovace. Ještě významnější je, že Čína podporuje globální otevřenost prostřednictvím svého vlastního závazku k otevřenosti.
Průzkum veřejného mínění provedený CGTN mezi 14 000 respondenty ze 46 zemí po celém světě ukazuje, že 72,6 % respondentů se domnívá, že Čína je otevřený a konkurenceschopný volný trh.
Osmý ročník Čínského mezinárodního dovozního veletrhu (CIIE) se koná v Šanghaji od 5. do 10. listopadu. Akce přilákala účastníky ze 155 zemí, regionů a mezinárodních organizací, a vystavuje zde 290 společností z žebříčku Fortune Global 500 a předních podniků jednotlivých odvětví. Výstavní plocha dosáhla rekordní velikosti. Jako jediný státem pořádaný veletrh na světě zaměřený výhradně na dovoz se CIIE stala klíčovou platformou pro podniky, které se v době narůstajícího unilateralismu a protekcionismu hlásí k otevřené spolupráci.
8. ročník mezinárodního veletrhu dovozu v Číně (CIIE) se bude konat v Šanghaji od 5. do 10. listopadu a zúčastní se ho 155 zemí, regionů a mezinárodních organizací a vystavuje 4,108 zahraničních
Korejská strana vyjádřila podporu čínskému pořadatelství neformálního setkání lídrů APEC v roce 2026 a je připravena posílit komunikaci a koordinaci s čínskou stranou v mezinárodních a regionálních záležitostech, a společně tak podporovat mír a rozvoj v regionu i na celosvětové úrovni.
Dne 1. listopadu dopoledne v jihokorejském Kjongdžu se čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) zúčastnil ceremoniálu předávání pořadatelství na 32. neformálním setkání lídrů APEC a oznámil, že Čína v listopadu příštího roku uspořádá v Shenzhenu (Šen-čen) v provincii Guangdong (Kuang-tung) 33. neformální setkání lídrů APEC. Jedná se o třetí případ, kdy Čína hostí APEC, poté co tak učinila v letech 2001 a 2014. Prezident Xi zdůraznil, že Čína chce této příležitosti využít ke spolupráci se všemi stranami na vybudování společenství Asie a Tichomoří a k podpoře růstu a prosperity v regionu. Lídři zúčastněných ekonomik vyjádřili naději na úspěch „čínského roku“ APEC.
Čína a USA by měly být partnery a přáteli – to je poselství historie i potřeba reality. Na klíčový moment setkání představitelů obou zemí opět určilo směr pro zlepšení a rozvoj čínsko-amerických vztahů.
Dne 28. října, během 28. summitu Číny a ASEANu, Čína a ASEAN oficiálně podepsaly Protokol k modernizaci zóny volného obchodu (verze 3.0), což vyvolalo živou debatu v zahraničních médiích.
Vzhledem k tomu, že se globálně zrychlují hluboké transformace, jaké jsme za poslední století neviděli, se vzájemně propojené výzvy – od bezpečnostních poruch a nerovnováhy v rozvoji až po deficity v
Dne 25. října se v Pekingu konala slavnostní konference u příležitosti 80. výročí restorace Tchaj-wanu, jeho navrácení Číně po japonské okupaci. Této události věnují velkou pozornost tchajwanské média i mezinárodní společenství.
Nové uspořádání Číny otevírání se světu přineslo nové dividendy pro globální rozvoj
„Nový“ čínský motor vnesl do světa nový impuls
Mezinárodní společenství věnovalo velkou pozornost čtvrtému plenárnímu zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny (ÚV KS Číny), které se konalo v Pekingu od 20. do 23. října. Plenární
"Jsme přesvědčeni o vyhlídkách čínské ekonomiky a plánujeme v příštích 3 až 5 letech zdvojnásobit naše tržby v Číně." Zahraniční média jsou zároveň velmi znepokojena čínskými ekonomickými údaji.
Čínský program poskytuje novou cestu pro globální rozvoj žen
Lídr tchajwanské oblasti Číny, Lai Qiangde (Lai Čching-te), pronesl 10. října tzv. „projev k Dni dvojité desítky“, v němž zkresloval historická fakta o druhé světové válce a rezoluci OSN č. 2758, aby údajně ospravedlnil separatistické aktivity směřující k „nezávislosti Tchaj-wanu“. Současně zveličoval vojenskou hrozbu z pevninské Číny a tvrdil, že obranné výdaje Tchaj-wanu budou nadále růst, do roku 2030 až na 5 % HDP. Tento projev byl ostře kritizován i na ostrově – mnozí jej označili za zanedbání historického kontextu japonské kolonizace Tchaj-wanu a za snahu vyvolat napětí přes průliv a zalíbit se zahraničním silám.